První rok v bytě...

První rok v bytě je za mnou: první noc 16.9. 2019
jsem  přespala v bytě, na karimatce a v mém  spacáku.. Hrnek na kafe, talíř na jídlo, lžička, závěsy od mamky, ručník, nic jiného....Přechod po více než xxx letech z baráku do bytu je šok jak sviňa... Neuměla sem si sebe v bytě představit, já noční tvor a večerka 22.00 ani omylem nehrozí.😄 Já neustále mezi lidmi, kde se dveře netrhnou...Nikdy jsem v baráku nechápala lidstvo jak v té králíkárně můžou bydlet....což nechápu do teďka a nikdy nepochopím... všichni mi říkávají holka zvykneš si.... Já vím, že na králíkárnu si  nikdy a nikdy nezvyknu...

Kdo mňa zná, ví že potřebuju tři základní věci k životu: přijetí, domov a bezpečí... Byt jsem s pomocí rodiny zařídila, protože jsem měla  pech na bývalé nájemníky a ten pot a dřina se mi  po tom roce vyplatilo:

Dveře se netrhnou, ludé přicházejí a odcházejí, ja já si říkám, že slib, který sem dala,že to sice můj domov,ale slouží jiným lidem je naplněn ...

Je to byt,ale takové fajné sešlosti nejsou  někdy ani na baráku či zahradách.

Je to byt,ale taky místo, kdy při nočních hodinách se vedou rozhovory mezi nebem a zemí...

Je to byt, kde jsem sem tam  zavřená sama, ale ne nikdy opuštěná...

Je to byt,kde obcas chodím jen umýt a  spát, protože někde furt lítám...

Možna si do mého domova nepouštím hned každého,možná jen za odměnu 😄 protože lidé jsou svině a potvory závidí mi Bůh ví co...

Především velké poděkování patří mé rodině, kteří mi byt pomohli dát do obyvatelné podoby a pomáhají mi nadále se ze všeho nezbláznit ...Děkuju přátelům a známým, kteří mi pomohli sehnat věci, které mi slouží k používání.. děkuju kamarádům, přátelům, rodině, , kteří chodí na návštěvy ...😄

Děkuju sousedům, že trpí můj noční život a moje zapomínání na úklid,neboť na služby nejsem zvyklá, okolo baráku je práce pořád..