Messengerová konverzace aneb 1 Petr 3,15-18

Mám v práci kolegyňku, ktera nastoupila chvíli po mě, jsme " ob generaci "starších kolegyň.Kdybych jí neměla v práci, kde mě často drží nad vodo, tak asi nejspíš píšu výpověď. Známe se dětství, protože jsme bydlely naproti sobě přes potok..Moje kolegyňka, říkejme jí třeba Jana mi jeden večer napsala na messenger..

Po našem nočním  rozhovoru s ní jsem si pak v noci uvědomila pár věcí, že  já musím být připravená na to, že lidé se mě ptají a ještě budou ptát po důvodu mé naděje a nejlíp ve vší pokoře a s čistým svědomím.

1 Petr 3,15-18

Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje, ale ovšem s jemností a skromností. Musíte však mít přitom sami dobré svědomí!“ (1 Petr 3,15)

J: Nechceš dojít?

J: Dáme víno.

J: Mě jsi dneska  přišla strašně smutná.

J. Leni Lidi jsou zlý, já sama to díky tobě  porad zjišťuju.  ...

J: Mas Leni fakt strašné..

J: Nechapu jak to zvladas se  s tím vším prát

J: Ty Si strašně silná já bych tohle nezvládla...

Já: Ne, přijdu někdy jindy.

Já: Kušuj,, jen jsem byla unavená.

Já: Jsou zlí, ale i hodní, skvělí, kteří mi pomáhají a podporují mě..

Já:.Nech toho, zvládla bys to... A věř tomu.... A existují lidé, kteří jdou na tom mnohem hůř... To bych mohla vyprávět, to mi věř.Nejsem silná, já si věci už umím  obrečet, utřu slzy zvednu se a jdu dál..

Já :  Vím, že jako děcka  jme si kostela zašly, ted už máš rodinu a  s dětmi asi moc nejde, ale já to nerozlišuji a nesoudím. Přesto vím, že ty a tvoje rodina jste  poctivá a spoustu věci se si museli sami jako mladí manželé  vydřít sami.

Lidé byli, jsou a budou pořád svině. To už tak na světě je. 

Víš,když člověk má vědomí, že je milovaná tak zvládneš aj nemožné..Neznamená to,že si nenatluču hubu, nebudu naštvaná na celý svět, že život bude procházka růžovým sadem, nebudu mít náladu pod psa a jít  to zabalit..

U mě to byla je pořád dlouhá cesta, ale na vlastní kůži jsem si zakusila( prožila, zažila, říkej si tomu jak chceš ) že je Bohem otcem milovaný  a chtěný.

 .

J: dojdi na to víno....

Já: tak jo...

Byl to moc hezký večer  a ráno v práci jsme se na sebe jen usmály :-) a ostatní kolegyně žárlily, co kujem za pikle...